ZPÁTKY K JÍDLU
KPZka
Tento fenomén “komunitou podporovaného zemědělství” k nám přišel z Japonska a Francie. Funguje tak, že skupina sousedů a/nebo větší rodina z města si najde nedalekého biozemědělce či zpracovatele jídla s kterým se domluví na pravidelných či nárazových odběrech.
bedýnkové systémy
farmářské trhy
Potravinové banky
Sdílení kvásku
Komunitní zahrady
Zahrádkářské kolonie
Komunitní kompostování
Komunitní mulč
Semínkovny
lógr z místních kaváren
Na Novém Zélandu je zvykem, že si místní lidé chodí do kaváren v obci pro kávovou sedlinu jako potravu pro své žížaly/kompost. Kavárny lógr aktivně nabízejí.
Obecní sady a sběry jídla v přírodě
V mnoha částech Česka a Slovenska existují obecní, veřejnosti přístupné sady, dále sady opuštěné a pak stále ještě i část přírody nenarušená průmyslovým zemědělství a civilizací.
SOUSED SOUSEDOVI
Komunitní trhy/jarmarky
Škola, sousedský spolek, hasiči, skauti, mateřské centrum, komunitní centrum a dokonce i jakýkoli jednotlivec v obci může uspořádat komunitní trh či jarmark, tím propojit sousedy, pomoci místní ekonomice tím, že umožní sousedovi prodávat své výpěstky/výrobky sousedovi a tím nakopnout novou tradici.
Blešáky a garážové prodeje
Varianta trhů, kdy lidé nabízejí, co již nepotřebují lidem, kteří těm věcem najdou ještě použití. Blešák může být součástí sousedské slavnosti, jarmarku, školní slavnosti, může mít formu nedělního odpoledne v místní kavárně, může být formou fundraisingu pro místní školu či nějaký obecní projekt a může mít i online podobu…
Sousedské výměny či swapy
Varianta blešáků, kdy přicházíte ne nakupovat, ale vyměňovat. Vpřípadě oděvů tak například přinášíte své 3 kusy a 3 kusy si můžete odnést. Variantou swapů jsou tzv. Reuse centra.
Sousedské slavnosti
Způsob propojování sousedů, který může mít formu trhu, jarmarku, swapu, dětského dne, soutěží či prostě jen posezení. Formátem může být od několika jednotlivců po stovky lidí od hodiny dvou po několik dní v kuse. K těm na realizaci nejsnažším patří: “V určený čas na určené místo si přineste jednu židli pro sebe a jednu pro souseda a vezměte něco k snědku viz např. projekt Restaurant day, kdy soused vaří pro souseda.
Sousedské brigády
V každé obci je nespočet veřejných prací, které mohou být vždy příležitostmi poznat se s novými sousedy nebo pobýt s těmi už známými a blízkými… uklidit dům nebo čtvrť, vybudovat dětské hřiště, vybudovat protipovodňový systém, proklestit cestu, vyznačit stezku, upravit park, opravit klubovnu,…
Besedy, přednášky
Jednou z milých záminek k potkávání se se sousedy je organizace tématických besed a přednášek. Mezi přínosy patří otevírání nových obzorů, trénink v naslouchání a vylaďovaní se na různých tématech.
Sdílené dílny
Obzvlášť ve čtvrtích s převahou bytových domů se hodí otevřít komunitní dílnu, kam si člověk může přijít něco opravit, vyrobit, vyvrtat díru, …
Komunitní opravárny
Alternativa sdílených dílen, kdy si člověk buď sám může přijít opravit svůj spotřebič, svoje auto, svůj kus nábytku, své svršky,… nebo si své věci nechá opravit odborníkem. Ze všeho nejfunkčnejší je síť sousedů/opravářů či opraven v každé obci. Oprava rozbité věci (namísto vyhození a koupě nové) nezatěžuje životní prostředí, šetří peněženku, rozvíjí kreativitu a především každá místní opravna je vždy i místem setkávání sousedů.
Obecní výroba energie
Energetická sobestačnost začíná být po sto letech znovu tématem, ať už kvůli nezávislosti na energetických korporacích, z důvodu bojkotu fosilní energie, z důvodů úspor nebo proto, že je to další záminka, co se sousedy podniknout.. Desítky obcí si dnes vyrábějí svojí energii.
Půjčovny věcí
Místa, kde je možné si za poplatek půjčit věc, kterou potřebujete jednou za uherský rok, nemusíte ji tedy vlastnit a v síti vašich lidí ji k půjčení nikdo nemá.
Komunitní lednice, skříň, knihobudka,...
Systém, kdy se v obci najde distribuční místo, kam je možné dávat nepotřebné věci, které si může kdokoli vzít darem. Do komunitní lednice se dává zbylé, nepotřebné jídlo, do knihobudky nepotřebné knihy, do šatní skříně, oděvy,… Kreativitě v tom, co, jak a kde sdílet se meze nekladou. Podmínkou funkčnosti těchto projektů je důvěra v obci a též člověk, který pečuje o to, aby se dané místo nezvrtlo ve skládku odpadů.
TRADIČNÍ KOMUNITY
Dobrovolní hasiči, skaut/Junák a další tradiční spolky
Jedním z nejelegantnějších způsobů lokalizace jsou tradiční organizace jako dobrovolní hasiči, místní oddíly Junáka, Sokol, okrášlovací spolky,… Každé takové společenství pořádá řadu lidi propojujících aktivit.
Místní zájmové kluby
To samé platí i o dalších místních zájmových klubech jako jsou místní katolické, evangelické sbory a další církevní komunity, ale i fotbalisté a jiné sportovní kluby, kaktusáři, modeláři, králíkáři, včelaři, rybáři, myslivci, ochránci přírody a nespočet dalších,…
Klubovny
Interiérové prostory k využití komukoli v obci k setkávání, poradám, diskuzím, přednáškám či jakékoli společné tvorbě. Klubovny jsou buď ve vlastnictví obce, junáka, školy, skupiny sousedů či jakéhokoli zájmového klubu.
DĚTI A ŠKOLY
Komunitní školy
Každá škola (především ty základní) je už ze své podstaty komunitním centrem, neboť se v ní setkávají rodiče dětí z dané obce či čtvrti. Některé školy tento lokalizační aspekt cíleně podporují – zakládají při škole komunitní centra, pořádají akce pro rodiče, přátele školy a své sousedy. Rodiče se v tomto typu škol aktivně zapojují do chodu školy a života kolem ní.
PRÁCE A PODNIKÁNÍ
Coworkingová centra
Coworkingová centra propojují ve městech lidi na volné noze a další drobné podnikatele. Většina podobných center pořádá řadu akcí s cílem propojit a podpořit své členy. V mnoha obcích existují i kluby podnikatelů.
SPOLEČNÁ EKONOMIKA
Ekovesnice či cohousing
Ekovesnice je způsob bydlení a života, který kombinuje pospolitost se soukromím. Zpravidla funguje i jako autonomní či semi-autonomní ekonomický systém s různou mírou společné ekonomiky a sdílení zdrojů (výroba energie, pěstování, chov a zpracování jídla, společné vaření, doprava, vzdělávání dětí, péče o staré a nemohoucí…). Světová síť ekovesnic (Global Ecovillages Network) dnes definuje tři typy: městskou, tradiční a záměrnou. Městskou tvoří sousedská čtvrť, kterou spojuje společná vize obnovy dobrého života ve městě založená na udržitelnosti, spolupráci a participativním rozhodování. Tradiční ekovesnice jsou většinou venkovského typu, se stávající komunitou, s cílem větší soběstačnosti a udržitelnosti života. Většina dnešních ekovesnic je ovšem záměrných. Tvoří je lidé, kteří spojili síly s cílem vybudování společné ekonomiky a domova pro sebe a své rodiny.
Chatové osady
Ztracenka, Měsíční údolí, Drábovka, Vrabčí Brod a další chatové osady jsou českou variantou ekovesnic často s velmi úzce spolupracujícími komunitami. Jejich historie sahá až do začátku 20. století. Jedna z nejstarších – Ztracenka u Štěchovic, byla založena v roce 1919. V mnoha těchto chatových osadách se dodnes podařilo udržet ducha pospolitosti, sdílení a úzké spolupráce.
MÍSTNÍ PODNIKY
Drobné místní podniky
Ať už to jsou obchody (hokynářství, potraviny, ovoce-zelenina, pekařství, železářství, drogerie, papírnictví,…), kavárny, čajovny, opravny (elektroniky, obuvi, oděvů, nábytku,…), půjčovny (nářadí, věcí,…) dílny (místní truhlárna, sklenářství,…), knihovny či jakékoli jiné drobné místní firmy… všechny spojuje to, že jsou na prvním místě provozované sousedy pro sousedy s hlavním cílem zajistit pro místní komunitu základní službu a provozovateli zajistit obživu.
Družstevní a spolkové podniky
Československá družstva patřila za 1. republiky (a za Rakouska-Uherska) ke světové špičce. Dnes zažívají svou renesanci. K hlavním rozdílem oproti s.r.o. nebo a.s. patří to, že cílem není maximalizace zisku, ale užitek pro své členy, družstvo vlastní jeho členové a rozhodování je demokratické.
Trhy
Trhy jsou jedním z nejstarších nástrojů směny zboží a služeb. V zemích globálního jihu jsou dodnes hlavním místem obživy a zjištění potřeb. Ve většině měst a městeček na západ a jih od našich hranic jsou tím, co propojuje lidi z města s těmi z venkova, kde se setkávají sousedé a kde vzniká sociální kapitál, na kterém stojí mezilidská důvěra a dobrý život v obci. Snaha o renesanci trhů v naší zemi přinesla fenomén “farmářských trhů”, které ale až příliš často nejsou lokální a už vůbec ne bio. Nezřídka jsou jen “dalším Kauflandem”. A tak nás v Česku v oblasti resuscitace trhů čeká ještě velký kus práce, chceme-li zažívat to, co je dnes zcela běžné pro obyvatele francouzských, italských, španělský, řeckých, holandských a jiných měst.
Bezobalové obchody
Přestože se jedná o globální trend, bezobalové obchody jsou česko-slovenský fenomén. Ve velkém se začaly objevovat po roce 2016. Do českých měst začaly kromě lepší dostupnosti čerstvějších, bio potravin bez jednorázových obalů, vracet fenomén místního hokynáře, tj. místa, kde se setkávají sousedé a kde vznikají a utužují se vztahy.
Místní/komunitní měny a časové banky
Valná většina směny dnešního zboží probíhá prostřednictvím centrálně vydávaných měn, za jejichž používání platíme a které napomáhají k odvádění hodnoty z našich domovů. Místní (či také alternativní, místní, svobodné, sociální, zelené nebo doplňkové) pomáhají oživení místní ekonomiky a jsou tak důležitým lokalizačním nástrojem. Historie novodobých komunitních měn je společná s historií družstev. Ty první se objevily ve 30. letech 19. století ve velké Británii, kdy družstva zakládala tzv. směnná tržiště. Druhá vlna místních měn přišla za velké hospodářské krize o zhruba sto let později a další potom v 70. letech 20. století. V roce 1973 vznikla v Japonsku první časová banka, která definovala čas jako měnu. Fungovalo to tak, že účastníci získávali za každou odpracovanou hodinu „hodinový kredit“, který si mohli v systému kdykoliv v budoucnu vybrat. Dalším milníkem byl vznik systému LETS (Local Exchange Trading System) v roce 1983 v Kanadě.
Obecní a církevní firmy
Mnoho obcí poskytuje místním prostory zdarma či za náklady, pořádají veřejné akce, provozují obecní výtopny, prodejny či hospody. Existují dokonce celé obce, které fungují či fungovaly jako sociální podnik s cílem zlepšit život svých obyvatel.
Dobročinné obchůdky
(v angl. Charity shops) jsou obchody, kam je možné darovat nepotřebné věci a jejichž výnosy následně financují obecní či jiné neziskové aktivity.
Komunitní kavárny/centra
Kavárny či centra budované s cílem umožnit na prvním místě sdružování lidí často.
Aktualizovanou verzi tohoto seznamu udržujeme na webových stránkách lokalnost.org.
